Jak začal tvůj život se socionikou?

Se socionikou jsem se poprvé setkal v roce 2007 na kurzech u lektorů na Ukrajině. I když se měla témata týkat rodiny a partnerských vztahů, tak tam bylo téma talentů a obrovsky mě zaujalo a do současnosti nepustilo. Socionika mi začala dávat odpovědi na otázky vztahové a profesní (čemu bych se měl věnovat a jaká práce mi půjde lépe, proč na nějaké věci reaguji určitým způsobem a jiný člověk naprosto odlišně) a začal jsem více rozumět tomu, proč si s někým v rodině rozumím a nerozumím. 

Začal jsem vnímat, že je v socionice obrovský potenciál a že je to nádherně aplikovatelná metodika pro život. Vzhledem k tomu, že je většina materiálů o socionice v ruském jazyce (a ten mi nedělá problémy), rozhodl jsem se, že začnu překládat jednotlivá témata, abych mohl obohatit své okolí a dál vzdělávat lidi kolem sebe.

Pamatuješ si na svůj první kurz, který jsi uspořádal?

To víš, že ano. První byl víkendový kurz na farmě Ctiboř, kde jsem chtěl zvládnout úplně všechno. Člověk je plný myšlenek a poznání a chce to všechno předat. Dneska tento kurz trvá místo dvou dnů asi 9 dní. Takže je jasné, že se to nikdy do jednoho víkendu nemohlo vlézt. Na tom prvním kurzu bylo deset účastníků. A z prvních kurzů vznikali i první spolupracovníci.

Co tě na ní nejvíc baví/co na ní nejvíc oceňuješ?

Nejvíc oceňuji to, že věci, kterým jsem dřív nerozumněl, začaly být pro mě vysvětlitelné a srozumitelné. To vedlo k mému uklidnění v různých oblastech života vč. partnerství, profesní orientaci atd.. Dneska mě na tom baví to, že pomáháme lidem zjišťovat, jak mohou skrze své talenty fungovat. 

Proč je důležité být na svých talentech?

Věříme, že když budou lidé na svých talentech a budou pracovat s dalšími metodikami, které pomáhají udržitelnému rozvoji společnosti (morálka, dobrý charakter, respekt, uvědomění si..), budou spokojení, a pak bude jejich cílem, aby všichni okolo byli spokojení a žili v rovnováze (bydlení, jídlo, svoboda…). S mírou nadsázky se dá říci, že je to určitá cesta k “řešení světové krize”.

Vím, že socionika pracuje i s malými dětmi a sám máš dvě děti. Jak se to u vás projevuje?

V osobním životě nám to pomáhá ve zmenšení tlaku na to, jaké by mělo být naše dítě. V čem by mělo vynikat podle mých představ. Já jsem logický typ a syn je etický. Technické věci jako je Lego ho moc nezajímají (mě zajímají i v dospělém věku :D). Jeho zajímají kytary, muzika, často si sám zpívá. Jako rodič bych mohl říkat, po kom to máš, to není po mně, jaktože to nezvládáš? V tuto chvíli vím, že má talenty zcela jinde a nejdu proti zdi, abych dosáhl svého. Je v tom míra osvobození a uvědomí si, že nemá smysl tlačit druhé do svých představ o tom, co by měli dělat. Jde to i ruku v ruce se stylem komunikace vůči němu jako dítěti. 

Jaké jsou tvé silné stránky a jak jich využíváš?

Typově jsem Balzac, intuitivně-logický iracionální introvert. Mezi mé silné stránky patří rychlost v přijímání efektivních rozhodnutí, dobře cítím dynamiku procesů, umím předvídat a plout časem. 

Mé okolí si často všímá, že se mi některé věci dějí neskutečně hladce. Často slýchám: “Jé, já už jsem tady neměla být.” Např. od paní na úřadě. Při dopravní zácpě ve městě umím “proplout” silnicemi tak, abych jel co nejrychlejší cestou. 

Jedna z mých dalších silných stránek je to, že mě baví překonávat složité technické problémy. Baví mě s klienty řešit strategická rozhodnutí firmy. Proto se teď hlavně věnuji socionice ve firemním prostředí. Socionika umí ukázat, jak podat informace rozdílným charakterovým povahám. Jak pracovat na dobré atmosféře a přátelských vztazích - tolerance, respekt, vzájemné doplnění, což jde ostatně ruku v ruce se soukromým životem. 

Co je tvým úkolem v rámci týmu? 

Kromě toho, že jsem zakladatelem socioniky v ČR a jako první jsem ji v roce 2007 dovezl k nám, jsem i šéf našeho celého týmu. Myslím si, že mým nejdůležitějším úkolem a funkcí v týmu (kromě šéfovství :)) je propojovat lidi mezi sebou. Starat se o firemní kulturu, která vede k vymýšlení lepších řešení, než na které bych přišel já sám. 

Máte na Martina nějaké další otázky? Zajímá vás víc historie socioniky, jak vznikla, kam se s ní dá dostat nebo cokoliv jiného? Stačí nám napsat. Rádi uděláme druhý díl rozhovoru.