Socionika jí učarovala před více než 6 lety. Jak se k ní dostala a čím vším se v socionice zabývá, nám prozradí v následujícím rozhovoru. 

Kdy ti, Míšo, socionika cvrnkla do nosu?

Socionika mi přišla pod nos hned na začátku, když jsem se začala věnovat osobnímu rozvoji, tedy v roce 2014. Po prvním semináři na Pozitivní postoj mi byla jako pokračování nabídnuta (tehdy přes Nadační fond Lepší Vyhlídky) právě socionika a řekla jsem si, že ji také vyzkouším. Byla jsem seminářem pohlcena a potřebovala jsem co nejdříve zjistit, jaký jsem typ. Tím spíš, že jsem měla těsně před porodem. Hned jak jsme s našim prvorozeným Arturem měli za sebou pár měsíců, začala jsem pomalu navštěvovat i všechny navazující semináře a pronikat do tajů socioniky. V roce 2017 jsem se začala věnovat konzultantské činnosti dospělých. 

Co tě na socionice nejvíc baví?

Baví mě, jak učí tolerovat. Ostatní i nás samotné. Oceňuji, že umí lidi nasměrovat. Pomohla mi uvědomit si, že neexistuje univerzálních lidí, kteří zmáknou VŠE. Pomohla mi uvědomit si své vlastní místo, zvýšila se mi vlastní sebehodnota, sebeVědomí. A to je podle mě úžasná přidaná hodnota. Nejen to sebepoznání, ale uvědomění si sama sebe. 

Můžeš nám uvést nějaké příklady ze tvého života?

V partnerském životě mi socionika nejvíc pomohla v momentě, když za mnou přišel můj muž s hlavou v dlaních a říkal, že je to velká úleva vědět, že jsme jeden racionální a druhý iracionální. Do té doby mu totiž přišlo, že mu některé věci dělám jen z trucu, když jsem třeba naštvaná, ale nikdy se na to nedíval tak, že je to jen moje přirozenost. 

Socionika mi také otevřela oči ve vztahu s mojí tchyňkou. Obě jsme v podstatě velice rozdílné ve způsobu našeho předávání a přijímání informací, takže mě spousta dotazů a opakovaného připomínání dokáže nakrknout. Ale znalost socioniky mi v zápětí umožní si uvědomit, proč se mě na různé věci opakovaně ptá. Já jsem typ člověka, který dokáže změnit plán z minuty na minutu nebo někdy zapomenu o mé změně plánu informovat. Moje tchyňka je naopak člověk s potřebou přesných a jasných údajů a už mě taky nějaký ten pátek zná, takže si jen vykrývá svými dotazy svou vlastní potřebu. A uvědomění si těchto našich rozdílů mi dokáže moji horkou hlavu zase rychle zklidnit. 

Jaké jsou tvé silné stránky a jak jich využíváš?

Jsem typ Huxley (intuitivně-etický iracionální extrovert). Říká se mu reportér nebo také komunikátor, což přesně vystihuje mou povahu. Já osobně jsem hodně komunikativní. Je sranda, že to, že jsem ukecaná, jsem věděla vždy, ale až díky socionice jsem tu “ukecanost” začala vnímat jako svůj um, jako svou silnou stránku. 

Velmi silně vnímám emoce a příběhy, mezilidské vztahy. Dokážu díky své nejsilnější stránce pochopit různé úhly pohledu, i když mně samotné ten názor nemusí být vlastní. Dokážu se napojit na příběh člověka a chápat jeho vlastní smýšlení. Také cítím potenciál u lidí - jaký je, na jaké je úrovni a jakým způsobem jej posunout na vyšší úroveň, aby jej mohl daný člověk co nejvíce vytěžit.

Co je v týmu tvým úkolem? 

Jsem lektorka, protože ráda mluvím k lidem a jsem konzultantka, protože ráda mluvím s lidmi. Můžete mě potkat na konzultaci ohledně zjištění vašeho socionického typu nebo na seminářích, které pořádáme. Nejbližší je online 7. 4. a jsou to Základy sebepoznání. Ráda vás tam uvidím! :)

Vím, že se nevěnuješ jenom konzultacím a seminářům pro dospělé, ale také pracuješ v rámci socioniky s dětmi. Povíš mi víc?

Přesně tak, socionika má přesah do více sfér a umí pracovat i s dětmi. Dětskou socioniku už nasávám delší dobu a v budoucnu bude má parketa právě ve sféře rodin a dětí, protože jsem sama máma, která si prošla (právě díky socionice) cestou k sobě samé a pochopení rozdílných povah a potřeb mých dvou rozdílných synů a nás, rozdílných rodičů, což je podle mě neverending story. Navíc je mým největším přáním, aby si mé děti stály samy za sebou, aby se našly, takže věřím, že tohle řeší obrovská spousta rodičů. A když pak respekt proudí mezi všemi členy domu (nebo mezi všemi lidmi - když to vezmeme ve větším měřítku), to je exploze spokojenosti, která pak proudí tělem. Tak tím bych chtěla obohacovat mnohé další lidi a rodiny.

Vím, že neděláš jen socioniku, ale že jsi také umělec duší a svou tvorbou. Prozradíš nám, co uměleckého v tobě dřímá?

Celý život mě fascinuje psaný projev, hra se slovy, ráda píšu a hraji si s barvičkami, takže jsem v roce 2018 absolvovala kurz na krasopísmo a věnuji se mu ve svém volném čase. Tvořím přání, jmenovky na svatby, zkouším různé materiály i techniky a určitě chci tuto svoji vášeň dále rozšiřovat dalšími kurzy, na které mám zálusk. Aktuálně mám rozdělaný kurz na LetterArt a pokukuji i po kurzu akvarelového malování.

Míšo, děkuji ti za příjemné povídání a těším se na další rozhovor.

Pokud se chcete s Míšou vidět a zajímá vás dětská socionika anebo vlastní rozvoj a sebepoznání, můžete se přihlásit na některý náš seminář (třeba na zmiňované Základy sebepoznání 7. 4. online) nebo na konzultaci právě u Míši. Vše najdete na našem webu v sekci kalendář akcí anebo rezervace konzultace.